Závislost – obecně o závislosti na drogách

Závislost – obecně o závislosti na drogách

Štítky : Halucinogeny Opiáty Opioidy Stimulanty Závislost

Závislost je těžké psychické onemocnění charakteristické chutěmi na užívání drog, zhoršeným sebeovládáním ve vztahu k předmětu závislosti, pokračováním v rizikové činnosti i přes její negativní důsledky, posedlostí danou drogou nebo činností a dalšími symptomy. V tomto článku popíšeme symptomy závislosti – jak se projevuje a nastíníme dělení závislosti. Časem ho budeme rozšiřovat.

Naprostá většina psychiatrů i závislých se shoduje na tom, že závislost je onemocnění neléčitelné. Závislého je možné stabilizovat, zbavit ho 99% příznaků závislosti, ale vždy existuje riziko, že se opět k užívání drog vrátí, buď že se vrátí ke stejné látce, nebo že objeví jinou. To znamená, že do konce života je poznamenaný tím, že má jeho mozek tendenci k navozování si příjemných pocitů omamnou látkou a pokračování v tom dlouhodobě – člověk to má prostě ve svých zkušenostech, osobnosti, ale i v receptorech v mozku „vtištěno“ do konce života. Naštěstí se ale dá toto riziko velmi minimalizovat, změnit svoji osobnost, přejít na substituční léčbu, nebo jinak své predispozice k dalšímu braní drog snížit na minimum.

Symptomy závislosti – jde o závislost? Jak poznat závislost?

Ve zdravotnictví se nejčastěji používá pro diagnózu závislosti seznam symptomů.

• Český psychiatr Karel Nešpor, který se závislostmi zabývá dlouhodobě, uvádí následující seznam symptomů. Je jich 6 a pokud jsou v průběhu zhruba 12 měsíců alespoň 3 přítomné, je vysoce pravděpodobné, že je osoba závislá:
  • Bažení – tj. craving
  • Zhoršené sebeovládání
  • Odvykací stav
  • Zvyšování tolerance
  • Zanedbávání zájmů
  • Osoba pokračuje v pití alkoholu, užívání drog, nebo rizikové činnosti navzdory nepříznivým následkům, o kterých ví

• Americká psychiatrická asociace používá pro závislost na omamných látkách následující seznam. Pokud jsou přítomny alespoň 3 symptomy z tohoto seznamu zároveň během období 12 měsíců, tak se již jedná o závislost.
  • růst tolerance (zvyšování dávek, aby se dosáhlo stejného účinku, nebo pokles účinku návykové látky při stejném dávkování)
  • odvykací příznaky, odvykací stav, tzv. absťák po vysazení látky
  • přijímání látky ve větším množství nebo delší dobu, než měl člověk v úmyslu
  • dlouhodobá snaha nebo jeden či více pokusů omezit a ovládat přijímání látky
  • trávení velkého množství času užíváním a obstaráváním látky nebo zotavováním se z jejích účinků
  • zanechání sociálních, pracovních či rekreačních aktivit v důsledku užívání látky nebo jejich omezení
  • pokračování v užívání látky navzdory dlouhodobým nebo opakujícím problémům, o nichž člověk ví a které jsou působeny nebo zhoršovány užíváním látky

Dělení závislostí podle typu látky

Závislost může dělit různými způsoby. Nejčastější je dělení podle předmětu závislosti.

Pokud je při závislosti užívána návyková – omamná látka, pak se jedná o látkovou závislost. Dříve se v odborných kruzích mluvilo o závislost pouze při užívání nějaké látky. Do látkové závislosti spadá závislost na opiátech a opiodech, například na heroinu, morfinu (např. léky Vendal a Sevredol), buprenorfinu (např. léky Suboxone a Subutex), oxykodonu (např. lék OxyContin), metadonu, dále závislost na pervitinu (metamfetaminu), závislost na kokainu, závislost na alkoholu, závislost na tabáku (případně obecně na nikotinu), závislost na marihuaně a jiné. Teoreticky se člověk může stát psychicky závislým na jakékoliv látce, když mu její užívání dělá dobře, nebo si to alespoň myslí, poté mu ale tato látka působí problémy. Nemusí se přitom jednat o drogu. Jsou případy závislosti na látkách, které nepůsobí v mozku na centra slasti, nevyvolávají euforii, a přesto je na nich dotyčný člověk závislý – například závislost na projímadlech, na kapkách proti rýmě a jiné.

Obecně se však k závislostem řadí i další přehnané činnosti, kdy člověk danou činnost vykonává i přes její špatné důsledky, tomu se říká nelátková závislost. Například se jedná o závislost na hazardních hrách (gambling), závislost na práci (workoholismus), závislost na sexu, závislost na nakupování (shopping addiction), v poslední době je zmiňována závislost na internetu, či sociálních sítích. Při těchto činnostech se samozřejmě vyplavují hormony štěstí – vnitřní opiáty, které si tělo vyrábí samo (při výhře, při orgasmu, při dobrém nákupu, při dobře odvedené práci, při obdržení velkého počtu lajků na Facebooku atd.), člověk začne být posedlý tímto pocitem. Může se jednat i o závislost na sportu – člověk je přímo posedlý příjemným pocitem při sportu, nemyslí na nic jiného, nakonec kvůli sportu například zanedbává svoji rodinu, svoji práci, jde sportovat i pokud má zlomenou nohu, utrácí za sportovní vybavení velké množství peněz, přestože mu pak chybí peníze na jiné věci atd.

Lze tedy být závislý v podstatě na čemkoliv? Ano. Je ale opravdu mnohem pravděpodobnější, snadnější a rychlejší se stát závislým například na heroinu, kokainu, pervitinu, nebo alkoholu, než například na sportu. Je to proto, že látky jako heroin nebo kokain jsou extrémně silné, v mozku působí extrémně účinně na centra slasti a odměny, vyplavují násobně více hormonů, než například dobrý pocit po sportu. Vědci zmiňují údaje, že se vyplaví o zhruba stokrát, ale podle některých studií i 5000krát více hormonů štěstí než při běžných činnostech. Není proto divu, že je užití například heroinu tak příjemné a zároveň tak extrémně silně návykové.

Dělení závislosti podle symptomů

Neméně důležitým dělením je také dělení podle toho, jak danou závislost pociťujeme. Závislost dělíme na:

1. Psychickou – tzn. veškeré pozitivní pocity závislého vůči droze, očekávání, že zažije příjemný pocit, natěšenost na něj, bažení (tzv. craving), uspokojení při užití drogy. Patří k ní i psychický absťák po vysazení drogy, nervozita při absťáku, nebo i další psychické poruchy, které mohou přijít. Je velmi intenzivní a těžko se jí zbavuje. Psychickou závislost lze mít k jakékoliv látce, nebo činnosti.
2. Fyzickou – při dlouhodobém užívání drogy si na ni tělo vypěstuje fyzickou závislost, zvykne si na ni, zvýší se tolerance vůči oné droze. Člověk pak musí užít oné drogy větší množství, aby zažil stejný pocit jako dříve, a navíc při jejím úplném vysazení nastupuje odvykací stav, absťák fyzického rázu, kterým si tělo zvyká na nepřítomnost drogy v těle. Fyzický absťák u opiátů je velmi nepříjemný a donutí většinu uživatelů brát opiáty dál.

Například u heroinu pociťujeme závislost fyzickou i psychickou. U pervitinu pociťujeme z 99% závislost pouze psychickou, po vysazení pervitinu tělo nepociťuje téměř žádný fyzický absťák, jen velkou únavu.

Někteří psychiatři ještě hovoří o takzvané sociální závislosti – tzn. závislosti na společenském prostředí, v jakém jsme drogy brali, na přátelích a známých, kteří brali s námi, na společenských situacích, při kterých jsme brali drogy. Jiní tuto závislost přidružují k psychické závislosti.

Dokumenty o závislosti na drogách

Na konec článku ještě přikládáme odkazy na zajímavé dokumenty, ve kterých je závislost popsána.

• Když musíš, tak musíš: Příběh narkomanky Katky, popisuje průběh jejího života s drogami. Úspěšný dokument od režisérky Heleny Třeštíkové.

• Ze závislosti do nezávislosti – Fetka: Hraný český dokument, ve kterém vystupuje terapeut Jan Jílek. Na příběhu narkomanky popisuje závislost na drogách a její léčbu.